Nový Bydžov - základní informace o městě

Město Nový Bydžov se nachází asi 23 km západně od okresního města Hradec Králové v okrese Hradec Králové. Město se skládá z osmi městských částí – Chudonice, Nový Bydžov, Nová Skřeneř, Skochovice, Vysočany, Zábědov, Žantov.

Původně královské město připomínané v pramenech v roce 1305 bylo založeno na pravidelné geometrické osnově a stalo se významným střediskem Pocidliní. Dluhy Jana Lucembuského způsobily, že již v roce 1325 se města ujala nová vrchnost - panský rod Vartemberků - a Nový Bydžov poklesl mezi města poddanská. K výraznější změně došlo až roku 1407, kdy město obdrželo od Čeňka z Vartemberka privilegium, které měšťanům zaručovalo práva měst královských, jmenovitě Hradce Králové. Nedlouho potom vstupuje i Nový Bydžov do víru husitství nezdařeným útokem řemeslníků proti místnímu minoritskému klášteru. Za dalších Vartemberků měšťané postupně získali právo na první a druhý jarmark (1473 a 1496) a od vrchnosti odkoupili rychtu. Město se stalo sídlem panství, k němuž patřilo na jedenáct okolních vesnic.

Nejcennější památkou je samotný středověký půdorys středu města a gotický kostel sv. Vavřince z počátku 14. století. Patří mezi nemnoho městských kostelů nedotčených puristickými přestavbami. Ze zaniklého minoritského kláštera, který stával severovýchodně od náměstí, se dochovala jen klenební konzola, zazděná v průjezdu nové radnice. V prostoru kláštera existovala od 16. století rozsáhlá židovská čtvrť. Z ní se dochovala jen novější synagoga (dnes modlitebna Českobratrské církve evangelické). V jižní části města, naproti sokolovně, je zachován cenný židovský hřbitov, založený roku 1520. Svým stářím se řadí po pražském a kolínském na třetí místo v Čechách. Uprostřed náměstí stojí Mariánský morový sloup se sousoším, dokončený roku 1716. Na východním okraji města (v části Metličany) stojí na kopci nad řekou Cidlinou pozdně barokní kostel sv. Jakuba Většího, postavený v letech 1768 - 1775. V současné době byla dokončena jeho rekonstrukce. Radnice na západní straně náměstí vznikla v letech 1862 - 1865 na místě renesanční, barokně přestavované radnice, z níž byla do novostavby začleněna jen část přízemí. Autorem této nejhodnotnější české novogotické radnice byl chlumecký zámecký architekt Josef Míča. Mezi další cenné památky patří novorenesanční Okresní dům z roku 1899 a secesní spořitelna s muzeem (1905 - 1907) - obě budovy byly postaveny podle plánů pražského architekta J. Vejrycha.